
How to shoot sport
What equipment?
Initially, a single-lens reflex camera and a basic lens will do for you. But with time, you will find out that using only the set equipment just isn’t enough. It is because photographing sports is very demanding in terms of equipment, both the cameras themselves as well as the lenses. If you take a look at most of the good sports photographs, there are very few of those having lens focus of around 50 mm. It is because in practice, mostly telephoto lenses with broad focal distance are used. You can also achieve interesting results using a fisheye lens, which can give the pictures great dynamics. Taking upright pictures can be facilitated by using the vertical grip – just try to put a lens weighing several kilos on the camera and then hold it without using a grip.
Try the external flash
Another thing we can definitely recommend to buy is at least one system flash and ideally also one wireless flash trigger. By using the external flash, your range of possibilities to create your own lighting of the scene will be extended enormously. Gone are the times when external flashes with flash triggers were exclusively in the equipment of professional photographers. Nowadays, it is no problem to purchase a flash trigger at a very affordable price. But what do you need it for? First of all, it will allow you to create different lighting of the scene when compared to what the direct dull flashlight from your camera flash mount can do. Do you want your photographs to be good? Do it differently. For example by placing the flash from the side of the athlete, you can create interesting hard light even on a cloudy day, which will distinguish your photographs from the others. You don’t have to be afraid of using even a telephoto lens then. You can, for example, place the system flash two meters away from the athlete and take the picture from fifty meters away using a telephoto lens. Because when using a flash, it does not matter what distance you take the picture from but at what distance the flash is placed from the athlete. But you mustn’t forget about one important thing, which is the synchronization time. When taking pictures using most of the reflex cameras you have to make do with times of 1/250s and longer. This may seem very little to you, but when using the right lighting and suitable composition this is not such a big problem.
If only I could focus right
Focusing and capturing the right moment is perhaps the hardest thing about sports photography. Let’s say you get a perfectly unique photograph but it is not sharp, what can you do with it? Discard it. There are two types of blurriness in photos. The first one is quite common in sports photography. It is the motion blur, which is caused by using insufficiently short exposure time. You can only avoid this blurriness by reducing the exposure time or by using “panning”, as it is called. Panning is a style of taking photographs, which is performed by following the motion of the main object with the movement of the camera. First of all, this is about reducing the relative speed of the object approaching the photographer. It is used especially to accentuate the speed of the photographed object and its separation from the background, which will eventually be blurred in the resulting picture. The second type of blurriness is caused by bad focus. To photograph fast scenes, continuous focus is usually selected. In which process, the autofocus “captures” the object and holds onto it during the entire focusing time. This mode is especially suitable for shooting objects, which take up a major portion of the picture and are moving towards the photographer. However, the camera is just a machine and sometimes it betrays you and focuses by accident on something else than what you intended. Another possibility, which unfortunately cannot be always used, is offered by approximate focusing on a place to which the athlete is heading in his/her motion. Subsequently, you switch your camera to the manual focus mode and wait till the object approaches the pre-selected place. It is good to focus on some distinct point such as the finish tape, jump edge etc. Then, you don’t have to think about focusing any more and you can fully concentrate on capturing the right moment. The biggest advantage of this method is that you have everything fully under control and that your autofocus does not refocus on something else at the critical moment. Moreover, this method can also be used with manual lenses. Should you feel uncertain of your focusing skills at the beginning, I recommend to try taking photographs of athletes rather in a wider shot where the depth of field is not so considerably small.
Exposure and white balance
Working with exposure is similar to focusing. Initially, you can use the help of the automatics, but I strongly recommend using your own manual settings for professional work. Moreover, if you will be photographing using external flash, you are left with no other option. That it because the shutter speed is mostly set according to synchronization, the ISO speed is minimal and you only set the aperture. If you do not use the flash, you have a free hand and can set the exposure at your own discretion. If you want to “separate” the main object from the background, use the lowest aperture possible. It is also good to squat down when photographing in order to capture the remote background and horizon behind the athlete. On the contrary, when using panning, set the aperture to a higher value and extend the shutter speed. You can let the camera take care of white balance. The automatic systems are almost perfect in this respect and you can balance the white when developing RAW in the worst case.
Cooperating with the athlete
It always takes at least two people to make a sports photograph. The first person involved is the photographer and the second one is the athlete. The athlete can exist quite easily without you. However, you as a sports photographer cannot exist without him/her. That is why any underestimation of mutual cooperation might backfire on you. It is always important that not only you but also the athlete is satisfied with the resulting picture. Ideally, he/she might show you in advance what he/she is going to do. Sometimes, this is not possible and it is advisable to at least study the movements in advance from available sources and figure out the right moment at which you will be taking the picture. It is also good to show the resulting picture to the athlete subsequently for him/her to be able to give you his/her opinion or comments. For example, that it would be better to capture the action a little later or earlier. Using this kind of feedback, you will learn to capture the best moment almost perfectly.
Discipline of freedom and limitations
Sports photography, besides giving you great freedom, also involves many limitations. That is why it is good to learn some facts about the sport, which you are going photograph. This will help you avoid various misunderstandings and mishaps. I definitely recommend getting some information on whether using flash or even taking pictures as such is no problem for them. For example, if you take out your flash at a table tennis match or horse races, the athletes involved will not be very happy to see that. When photographing skateboarding or other extreme sports, you are only supposed to use the pictures in which the trick performed by the athlete was successful without falling etc. All photographers world-wide follow these unwritten rules and you should do the same too.
Jak fotografovat sport
Fotografování sportu nepatří ke snadným žánrům. Cesta ke skvělým snímkům je opravdu dlouhá a trnitá. Pomohou vám k nim dokonalé zvládnutí řemesla a volba vhodného fotovybavení.
Jakou techniku?
Ze začátku si vystačíte s jednookou zrcadlovkou a základním objektivem. Po čase ale zjistíte, že používat pouze setové vybavení je málo. Fotografování sportu je to¬tiž na techniku velmi náročné, a to jak na samotné přístroje, tak i objektivy. Když se podíváte na většinu dobrých sportovních fotografií, ty s ohniskem objektivu okolo 50 mm se tu vyskytují velmi poskromnu. V praxi se při fotografování sportu totiž nejvíce používají teleobjektivy, nebo naopak objektivy se širokou ohniskovou vzdáleností. Zajímavých výsledků pak dosáhnete i použitím rybího oka, které dokáže dodat záběrům obrovskou dynamiku. Fotografování na výšku usnadní použití vertikálního gripu – schválně si zkuste na fotoaparát na¬sadit několikakilogramový objektiv a držet jej pak bez použití gripu.
Zkuste externí blesk
Určitě vám ještě můžeme doporučit koupi minimálně jednoho systémového blesku a v ideálním případě i rádiového odpalovače. Tím, že začnete používat externí blesk, se vám neskutečně rozšíří možnosti vytváření vlastního zajímavého světla na scéně. Minulostí jsou časy, kdy externí blesky s odpalovači byly doménou výhradně profesionálních fotografů. V dnešní době není problém si zakoupit odpalovač za velmi příznivou cenu. Proč ho ale potřebujete? V první řadě vám dovolí vytvořit jiné na¬svícení scény, než poskytuje přímé nudné světlo blesku ze sáněk fotoaparátu. Chcete, aby vaše fotografie byly dobré? Dělejte to jinak. Tím, že umístíte blesk například z boku sportovce, můžete vytvořit i za zamračeného dne zajímavé tvrdé světlo, které odliší vaše fotografie od ostatních. Nemusíte se pak bát ani použití teleobjektivu. Systémový blesk můžete například postavit dva metry od atleta a fotografovat teleobjektivem z padesáti metrů. S bleskem totiž nezáleží na tom, z jaké vzdálenosti fotografujete, ale právě jak daleko od sportovce se blesk nachází. Nesmíte ale zapomínat na jednu důležitou věc, kterou je synchronizační čas. Při fotografování s většinou zrcadlovek jste odkázáni na časy 1/250 s a delší. Může se vám to zdát málo, ale při správném nasvětlení a vhodné kompozici to není zas takový problém.
Moci tak správně zaostřit
Ostření a zachycení správného momentu je na sportovní fotografii snad to nejtěžší. Jestliže máte perfektní a jedinečnou fotografii, která ale není ostrá, co s ní? Do koše. Existují dva druhy neostrosti. Ta první je ve sportovní fotografii velmi běžná. Jedná se o pohybovou neostrost, která vzniká použitím nedostatečně krátkého expozičního času. Vyvarovat se jí můžete jedině zkrácením času závěrky, případně tzv. panningem. Panning je styl fotografování, při kterém sledujeme pohybem fotoaparátu hlavní objekt. V první řadě jde o snížení relativní rychlosti přibližování se objektu k fotografovi. Používá se hlavně pro zdůraznění rychlosti fotografovaného objektu a jeho oddělení od pozadí, které na výsledném snímku bude rozmazané. Druhý typ neostrosti je způsoben špatným zaostřením. K fotografování rychlých scén se nejčastěji volí kontinuální ostření. Během něj si autofokus „chytne“ objekt a drží se ho po celou dobu ostření. Tento způsob se hodí hlavně pro objekty, které vyplňují větší plochu snímku a pohybují se ve směru k fotoaparátu. Fotoaparát je však pouhý stroj a někdy vás zradí a zaostří náhodou jinam, než byste potřebovali. Další variantu, kterou sice nemůžete použít úplně vždy, nabízí zaostření přibližně na místo, kam sportovec směřuje svým pohybem. Následně pak přepnete fotoaparát do módu manuálního ostření a počkáte, až se objekt přiblíží k danému místu. Dobré je ostřit na nějaký výrazný bod, například cílovou pásku, hranu skoku atd. Pak už nemusíte přemýšlet nad ostřením a můžete se plně zaměřit na zachycení toho nejlepšího momentu. Největší výhodou tohoto postupu je, že máte vše plně pod kontrolou a že vám autofokus náhodou nezaostří v kritickou chvíli někam jinam. Tento postup navíc můžete použít také s manuálními objektivy. Jestliže si ze začátku nejste svými ostřícími schopnostmi moc jisti, doporučuji zkusit fotografovat sportovce spíše v širším záběru, kde hloubka pole není tak výrazně malá.
Expozice a vyvážení bílé
S expozicí to je podobné jako s ostřením. Pro začátek si můžete pomoci automatikou, ale pro profesionální práci velmi doporučuji používat nastavení manuální. Opět se tak vyvarujete spoustě nepříjemností s někdy neposlušnou automatikou. Pokud navíc budete fotografovat s externím bleskem, nic jiného vám ani nezbývá. Čas je totiž většinou pevně nastaven na synchronizační, citlivost ISO máte minimální a nastavujete už pouze clonu. Jestliže s bleskem nepracujete, budete mít volnou ruku a nastavení expozice zvolte podle vaší představy. Pokud chcete hlavní objekt „odpíchnout“ od pozadí, použijte nejnižší hodnotu clony. Dobré také bývá si při fotografování dřepnout a dostat za sportovce vzdálené pozadí a horizont. Při použití panningu nastavte zase clonu na vyšší hodnotu a prodlužte čas. Vyvážení bílé můžete nechat klidně na fotoaparátu. V tomto směru jsou automatiky téměř dokonalé a přinejhorším můžete bílou vyvážit až při vyvolávání RAWu.
Spolupráce se sportovcem
Ke vzniku sportovní fotografie jsou potřeba vždy minimálně dva lidé. Prvním aktérem je fotograf a druhým sportovec. On bez vás může existovat poměrně snadno. Vy, jako sportovní fotograf, bez něj nikoli. Z tohoto důvodu se nevyplatí vzájemnou spolupráci podceňovat. Vždy je důležité, abyste s výslednou fotografií byli spokojeni nejen vy, ale i sportovec. Ideálně vám předem může ukázat, co bude dělat. Někdy to nejde, a tak je vhodné alespoň si fotografovaný pohyb předem nastudovat z dostupných zdrojů a promyslet si, v jakém okamžiku ho budete snímat. Dobré bývá fotografii sportovci následně ukázat, aby vám sdělil své připomínky. Například, že by bylo vhodnější zachytit akci o něco později, nebo naopak dříve. Touto zpětnou vazbou se člověk naučí zaznamenat ten nejlepší moment téměř dokonale.
Disciplína svobody a omezení
Sportovní fotografii provází kromě ohromné svobody také spousta omezení. Proto je dobré si o sportu, který budete fotografovat, i něco zjistit. Vyvarujete se tak různým nedorozuměním a nepříjemnostem. Určitě doporučuji se informovat, jestli třeba nevadí fotografování s bleskem, případně fotografování samotné. Například pokud na ping-pongovém zápase nebo dostizích vytáhnete blesk, nebudou sportovci příliš šťastni. U fotografie skateboardingu a dalších extrémních sportů se zase používají jenom ty snímky, při kterých se sportovci trik podařil a nespadl při něm. Dodržují to všichni fotografové po celém světě a těchto nepsaných zásad byste se měli držet.